Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 18.04.2018 22:47:28 

Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí

Akce roku 2018

 

Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí v měsíci lednu 2018

           Rok 2018 jsme zahájili pravidelnou schůzkou v pondělí 8. ledna. Rada Společnosti se sešla o půl hodiny dřív a dolaďovala program na letošní rok. Na 17 hodinu se začali scházet posluchači, kterých se sešlo celkem 39. Nechyběl ani náš čestný předseda Jaroslav Oplt, kterého jsme mezi námi velmi rádi uvítali.

          Na leden jsme připravili přednášku „Krajinou okolí Jablonného od minulosti k dnešku“, kterou přijeli odprezentovat hned dvě přednášející.  Z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví přijela RNDr. et. PhDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D. a z Nature Systems Ing. Eva Klápšťová.

           Dr. Markéta Šantrůčková nás nejprve seznámila s pojmem hodnotná krajina a jaké typy známe: s hezkou krajinou, s významnými stavbami, krajiny bitev, tragických událostí, vysídlené, křesťanské, připomínající významnou osobnost či mytologické. Upozornila na knihu Krajinné památkové zóny České republiky. Poté přešla již na krajinnou oblast Lembersko vyhlášenou roku 1996 a seznámila nás se stopami paní Zdislavy v krajině. Ze zcela neznámého úhlu jsme se podívali na místa, které velmi důvěrně známe: baziliku minor, studánku, kapličku Nejsvětější Trojice nad studánkou i zámek Lemberk, tedy místa spojená s osobností sv. Zdislavy z Lemberka. Asi nikdo z nás si však tato místa nespojil na mapě. Zámek Lemberk, kaple Nejsvětější Trojice a bazilika minor tvoří přímku. Pohledově je navázána Zdislavina studánka a kostel Narození P. Marie (starý pivovar). V barokním období přibyl Bredovský zámeček, který je rovněž pohledově navázán a ještě později Palmův Dvůr a zámek Nový Falkenburk, opět pohledově navázáno na osu Lemberk – bazilika minor. Vyprávění bylo doprovázeno bohatou obrazovou prezentací s velmi poutavými leteckými záběry pana Martina Gojdy. Záběry byly natolik působivé, že si posluchači vyžádali jejich promítnutí ještě jednou.

          Ing. Eva Klápšťová se zaměřila na druhý konec města a to zámek Nový Falkemburk. Ve stručnosti představila jeho historii a především usazení do krajiny s jednotlivými krajinnými prvky (cesty, aleje, vodní toky a plochy) a jejich historickým vývojem. Vše bylo doprovázeno rovněž obrazovou prezentací. Poté přešla na současnost, kdy se občanské sdružení Čmelák rozhodlo obnovit okolí zámku do původní podoby s vytvořením tůní a vodních rostlin. Projekt zpracovával právě Nature Systems.  Odprezentovala nám celý průběh od zakoupení pozemků, přes získání dotace, pracovních jednáních a skupin, tvorbu projektu až po finální dílo, které se stalo velmi navštěvovanou klidovou zónou v Jablonném. V závěru padlo i několik dotazů. Dotazy měla i na nás, obyvatele Jablonného a uživatele mokřadů, zda bychom něco zlepšili, upravili, změnili. Rozvinula se poutavá debata, ve které byl předně zmiňován vandalismus a ničení informačních tabulí a inventáře mokřadů.

Obě přednášející byly za své poutavé vyprávění odměněny potleskem a velmi neradi jsme se rozcházeli do svých domovů.

Duchovní krajina Lembersko

Mokřady u Nového Falkenburku

Fotografie z přdnášky ZDE                                                          

                                                                                                                                                                    Za Společnost Jaroslav Slabý


Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí v měsíci únoru 2018

           V pondělí 12. února se uskutečnila další pravidelná schůzka naší Společnosti. V 17 hodin zaplnilo zasedací síň MěÚ celkem 34 posluchačů (24 členů a 10 hostů), které přivítal Jaroslav Slabý. Přivítal přednášející Mgr. Riu Rudolfovou. Na úvod však dostala slovo naše čestná členka Jaroslava Šiftová, která v krátké prezentaci představila připravovaný autobusový tematický zájezd do Prahy. Termín zájezdu byl stanoven na sobotu 12. května 2018. Cílem zájezdu bude Pražský hrad a jeho exteriér, individuálně bude možné navštívit katedrálu sv. Víta, starý královský palác, prohlédneme si nádvoří Hradu, svatojiřskou baziliku, projdeme Zlatou uličkou a zahradami Pražského hradu na Hradčanské náměstí. Odtud se přesuneme Nerudovou ulicí na Malostranské náměstí, kde navštívíme chrám sv. Mikuláše. Kolem Hertigovy cihelny přejdeme k Valdštejnskému paláci a prohlédneme si jeho zahrady. Poslední zastávkou bude Kolowratský palác. Bližší informace budou umístěny na webových stránkách Společnosti.

          Po této krátké a zajímavé pozvánce na zájezd se slova ujala Mgr. Ria Rudolfová, která si připravila velmi zajímavé a netradiční téma „Problematika styků německých žen a válečných zajatců v říšské župě Sudety 1938-1945“. Jedná se o téma diplomové práce, kterou zpracovával pod vedením tehdejšího ředitele archivu v Ústí nad Labem Dr. Vladimíra Kaisera. Na základě 120 obžalovacích svazků nám přiblížila jednu ze stránek každodenního života v Sudetech v letech 1938-1945, která není příliš známá. Záležitosti, které nám dnes přijdou zcela běžné, byly stíhány a trestány. U německých žen potupou či vězením a u zajatců dokonce i zastřelením. Ve stručnosti nás seznámila s jednou z hlavních propagačních akcí nacistické strany, kterou byla rodina. Na její „ochranu“ byly vydávány od roku 1935 zákony zakazující uzavírání sňatků s osobami jiné rasy, těžce nemocnými či duševně chorými. Po Mnichovu (29. - 30. 9. 1938) byly k území říše připojeny i pohraniční oblasti republiky a bylo zde zavedeno říšské právo. Dověděli jsme se, že svobodné ženy byly od konce roku 1938 posílány na práci do říše, daleko od domova, což znamenalo velký nárůst sňatků a vysokou porodnost. Postupně přešla k situaci po vypuknutí války, přílivu válečných zajatců a jejich nasazování na práce. Tím se dostala k hlavnímu tématu své práce – stykům německých žen s válečnými zajatci.

          Velmi precizně zpracované téma by vydalo nejen na jednu přednášku, ale přednášející se svého úkolu zhostila na výbornou. Aniž by nás zahltila daty a fakty, velmi poutavou formou nás přiblížila problematiku každodenního života. Vyprávění bylo doplněno bohatou prezentací. Ta byla v závěru obohacena o historické záběry Jablonného a okolí.  Za velmi pečlivou přípravu a skvostný přednes byla Ria Rudolfová odměněna zasloužilým potleskem a ještě jednou ji touto formou děkuji.

  

                                                                     Za Společnost Jaroslav Slabý

 OMLUVA

Tiskařský šotek uvedl  ve Zpravodaji města pod zkrácenou verzí přednášky mé jméno. Autorkou článku je však Mgr. Ria Rudolfová.  Zkrácená verze přednášky je k dispozici ZDE.

 

Fotografie z přdnášky ZDE     


 

Společnost přátel historie města Jablonného v měsíci březnu 2018

 

            Po slunečném víkendu se počasí v pondělí 12. března zhoršilo a od oběda skrápěl město déšť. To však neodradilo celkem 39 posluchačů, kteří na 17 hodinu zcela zaplnili zasedací síň MěÚ. Velice milým překvapením byla návštěva zástupců Společnosti přátel historie města Chrastavy, která je naší „starší sestřičkou“.

            Přítomné přivítal předseda Společnosti Jaroslav Slabý, který sdělil bližší informace k připravovanému autobusovému zájezdu do Prahy. Následně již předal slovo Daně Zpěvákové z městské knihovny, která přivítala našeho hosta Josefa Pepsoně Snětivého. Právě Daně Zpěvákové vděčíme za dnešního přednášejícího. Hudebník, textař, spisovatel, nakladatel a především zájemce o historii Josef Snětivý nebyl v Jablonném poprvé. Společně s Miloněm Čepelkou přednesli 12. října 2017 hudebně literární pořad Ten píše to a ten zas tohle ve společenském centru. Tentokrát zavítal do naší Společnosti s tématem „Albrecht z Valdštejna, vladař a vojevůdce“. Jméno tohoto vojevůdce je všeobecně známé a dotýká se i Jablonného a především Lemberka, který mu krátký čas patřil. Odkaz génia tohoto muže jsem měl možnost osobně pocítit při mé práci v muzeu v České Lípě, které sídlí v bývalém augustiniánském klášteře, jehož byl Valdštejn zakladatelem i při mém působení na vodním hradě Lipý, který získala Isabela z Harrachu po Valdštenově smrti v Chebu. V dějinách vystupuje Valdštejn především jako vojevůdce třicetileté války, ale často i jako zrádce císaře, který si dokonce plánoval nasadit svatováclavskou korunu. Přednášející Josef Snětivý uvedl v přednášce tyto věci na pravou míru. 

            V úvodu svého vyprávění vzpomněl svého kolegu Miloně Čepelku od nějž vyřídil pozdrav členům i Jablonnému.  V úvodu přednesený Sonet opočenský patřil právě panu Čepelkovi. Velmi stručně přiblížil svou spolupráci s prof. Otomarem Dvořákem a pozval nás na 10. dubna do Frýdlantu, kde společně přiblíží osobnost Karla Jaromíra Erbena v literárně hudebním pásmu Vřeteno osudu

            Následně již přešel k Albrechtu z Valdštejna a, jak jsem již výše naznačil, k jeho „rehabilitaci“ o níž se snažili např. již obrozenci. Charakterizoval jeho osobu jako štíhlého a vysokého muže žijícího na přelomu renesance a baroka, který se velmi rád honosně oblékal a to dokonce i do boje. Nikdo z nás jistě netušil, že oblíbené barvy vévody byla červená a černá, čemuž přednášející přizpůsobil i své oblečení. V krátkosti přiblížil rod Valdštejnů, který je jednou z linií rodu Markvarticů. I samotný rod Valdštejnů se časem rozdělil na několik větví. Albrecht se narodil do heřmanické větve rodu, která majetkem příliš neoplývala, ale zakládala si na své starobylosti. Nutno podotknout, že rodina byla protestantská a malý Albrecht navštěvoval školy Jednoty bratrské, nejprve v Košumberku a poté v Goldsbergu v Polsku. Ovládal celkem 6 jazyků a projevoval velké nadání. Během studií na akademii v Altsdorfu se projevily i „nectnosti“ – především obliba alkoholu i jeho prudká povaha, díky níž byl ze studií vyloučen. O jeho cca tříletém cestování po světě není dost zpráv. Přibližně dvacetiletý Albrecht se rozhodl pro vojenskou kariéru a kolem roku 1603 bojuje proti Turkům v Uhrách. Brzy byl povýšen na hejtmana, ale roku 1605 byl zraněn – průstřel ruky.  V jeho horoskopu je dochována vlastnoruční poznámka, že v tomto roce se i nakazil „uherskou nemocí“. Vojsko mezitím bylo rozpuštěno, ale Albrecht z Valdštejna přišel válčení na chuť. Jako pragmatik opouští protestantství a z ryze praktických důvodů přechází na katolickou víru. Katolíkem však byl velmi vlažným a tolerantním. Díky Karlu st. ze Žerotína se dostává do služeb Matyáše v hodnosti plukovníka. Po uzavření Libeňského míru zůstává Albrecht na Moravě, kde se ho ujímají jezuité. Zde se roku 1609 oženil s Lukrécií Nekšovnou z Landeka. Dle tehdejší „módy“ i Valdštejn podporoval církevní řády. Rozhodl se pro řád kartuziánů a to, jak bylo jeho zvykem, zcela z pragmatických důvodů, neboť tento řád byl žebravý a „nenáročný“ po finanční stránce. Pro tento řád nechal vystavět kartouzu ve Valdicích.

            V roce 1615 se stává plukovníkem Moravských stavů a projevil se jako skvělý vojenský podnikatel, ze svého skupoval zbraně. O všem si vedl velmi přesné účty. Jako výtečný pragmatik s mezinárodním rozhledem vsadil na, dosud nevýznamného, Ferdinanda II. Po vypuknutí stavovského povstání zůstal se svými moravskými pluky neutrální a poté se přidal na stranu Habsburků.

            Velmi poutavé vyprávění doprovodil hrou na saxofon skladbou Mackie Messer. Čas byl proti nám a rychle utíkal, proto již zbylé události života Albrechta z Valdštejna byly velmi velmi telegrafické: Bílá hora, vévodský titul, mincovní konsorcium s „dlouhou mincí“ a především jeho smrt.

            Josef Pepson Snětivý byl za své poutavé vyprávění odměněn potleskem a nikomu se nechtělo odcházet. Bylo domluveno, že se v příštím roce pokusíme pana Snětivého pozvat znovu mezi nás, aby své vyprávění o Albrechtu z Valdštejna dokončil.

 

Fotografie z přednášky ZDE

                                                                                                                                                    Za Společnost Jaroslav Slabý 

Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...

Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...

TOPlist